Měj finance na potřeby i přání – obálková metoda pro minimalisty (a chaotiky i nízké příjmy)

Co bys udělala s 30 tisíci ročně navíc? Tuhle částku je podle statistik člověk schopen našetřit, bez ohledu na výši platu či zda má hypotéku. Tak kde jsou?

NEMÁŠ ČAS NEBO CHUŤ ČÍST? PUSŤ SI JAKO AUDIO

 

Šetření známe jako tabulky, povinnosti a nudu. Já to mám jinak a podělím se o své tipy – snadné a reálné a radostné. Ale! Nebudu ti vytvářet mylnou představu, že finančně dospět je něco jednoduchého. Tvé peníze, tvá zodpovědnost. Stejně jako způsob a množství, co vyděláváš. Jestli ti něco nevyhovuje a máš pocit, že to nejde změnit, nejspíš ti brání tvoje hlava – začni se zajímat i o změnu myšlení.

Tohle je docela dlouhý článek, ale kdo dojde na konec a něco z toho začne aplikovat ve svém životě, dočká se pokladu na konci duhy : )

I peníze jsou šťastné papírky, které pomáhají žít krásnější každodennost.

Mnoho lidí žije bez dlouhodobé finanční vize – mrknu na účet, do peněženky a jsou tam, nejsou tam zdroje na příštích pár dní existence, na ten kurz, co se zrovna přihlašuje, a podobně. Na konci měsíce, bez ohledu na příjmy daný měsíc, jsou na tom vždy stejně – nikam se v životě nepohnuli. Je to stejné jako s časem, většina lidí žije akutnosti a unikají jim věci, které jsou trvanlivé a vycházejí z jejich hodnost (na zlepšení jsem zaměřila program Šťastný měsíc).

[su_spacer size=”10″]


Nevěnujeme financím bdělou radostnou pozornost

Proto článek bude o vychytávce zvané obálková metoda. V její velmi jednoduché formě! Tak abys své či rodinné potřeby a přání neodsouvala na “lepší časy” a necítila frustraci, protože tušíš, že to “až” a “potom” znamená asi vlastně “nikdy”.

Obálková metoda je (při malých příjmech sice pomaloučké) postupné šetření, ale mezi “nikdy” a jednou za pět let – to je sakra velký rozdíl : )

Photo by Roberto Nickson from Pexels

[su_spacer size=”10″]


S čím pomůže – míň stresu při výdajích, víc optimismu

  • Získáš velké zaměření a tím i odhodlání
  • Uvidíš své peníze růst, třebaže pomalu
  • Snížíš si podvědomý finanční stres
  • Už žádné šoky, že něco náhle musíš/chceš zaplatit a není z čeho
  • Zmenšíš propast mezi “zrovna mám peníze” a “nevím, jak to zaplatím”
  • Budeš mít radostné peníze na konkrétní věci
  • Konečně uděláš z důležitých věcí prioritu

Dobrou strategií svou svobodu neztrácíš, ale z dlouhodobého hlediska tím tvá finanční a životní svoboda roste.

[su_spacer size=”10″]


Jak na to, aby to bylo fakt jednoduše?

Princip je jednoduchý, založíte obálku, dáte jí název a jako do prasátka si tam každý měsíc či při výjimečných příjmech odkládáte část.

Ale předtím je ještě potřeba udělat pár kroků.

[su_spacer size=”30″]


blank

Já osobně klasický měsíční budget do obálek nepočítám a už vůbec ho nedělím (max. na týdny), nedržela bych se toho. Ale znám své výdaje.

Určitá částka je prostě každoměsíční nutnost – je potřeba tedy spočítat své měsíční náklady na život. Tvrdí se, že nezbytné výdaje by měly tvořit tak 50 %. Takže pozor, pokud nutnosti a složenky tvoří 99 %, odnáší to radost i kvalita života.

  1. pravidelné platby (bydlení, telefon, třeba obědy, kroužky anebo hypotéka atd.)
  2. běžné živobytí (jídlo, běžné oblečení, drogérka, doprava, potřeby dětí, tvoje lekce jógy, když se dokopeš, a tak dále – prostě co víš, že přes to vlak nejede)
  3. určitá částka na drobnosti, co nemá smysl někam řadit (pokud utrácíš tisícovku měsíčně za papírenské výrobky měsíčně, není to drobnost : )

Takový seznam a součet si musíš udělat sama a případně ho každý měsíc doupravovat, protože napoprvé nejspíš nezapíšeš všechno.

Máš-li problém vyjít s rozpočtem – na konci měsíce jíte doma už jen kořínky, je to na jiný článek, ale rychlý tip: částku na živobytí (b) vyděl 4 a týdně ji dodrž. Vyhneš se tím extrémům mezi “mám peníze” a “už zas nemám”. Tento postup může být i předskokan, než založíš první obálku.

[su_spacer size=”30″]


blank

Výsledek si nechám na “operačním” účtě. A ještě něco pošlu na svůj záchranný kruh a dlouhodobé úspory.

Záchranný kruh je super věc pro klid duše – zachrání, když je třeba zaplatit roční pojištění auta, “překvapivě” doplatit elektriku. Jako podnikatelka mám nepravidelné příjmy, takže tam konstatně udržuju 5-30 tisíc, podle toho, jak se zrovna daří : ) Dlouhodobé úspory, ty mě osobně zatím moc nejdou – ale patří sem dětem na školu, důchod atp. Tato část prý v ideálním případě tvoří zhruba 20 % příjmů.

[su_spacer size=”30″]


blank

Co zbude, hurá, může jít do obálek – na spořící účet Airbank, který umožňuje obálky a je bez kreditky : )

Zbývá nám 30 % příjmů, těmto nákladům se někdy říká, že jsou spojené s životním stylem – jsou tedy na zábavu, elektroniku, cestování, stylovější oblečení, dárky a cokoliv, co je nám milé a dává nám pocit, že náš život je vskutku náš, že si jej tvoříme. To, jestli něco z toho zařadíš jako nutnost do bodu jedna, už je jedno, hlavně že s tím počítáš.

Já osobně obálky beru jednak jako ušetření si budoucích problémů a stresu, jednak jako lék na odkládání sebe a toho, co je pro mě důležité, a jednak jako nadstandard, který bych si jinak nedovolila.

[su_spacer size=”30″]


blank

VŠE platím z jedné hromady, ale vím, jaké limity na živobytí i na dané obálky zrovna mám, a když platím, schovám účtenku dodatečně si v tom udělám pořádek, nebo zapíšu do aplikace v mobilu.

Žádné složitosti, jen přehled. V aplikaci v mobilu vidím, že možná bude dobré se teď chvíli krotit a nekoupit tentokrát na trhu pět typů sýra, jinak bych musela sáhnout do peněz, co mám třeba na investice – sýry, nebo investice? Jasná volba : )  Ale taky vidím, že ještě můžu jít a v klidu si užít nákup v papírnictví. Ty peníze tam na to jsou.

[su_spacer size=”30″]


blank

A doma si v tom udělám pořádek, z dané obálky to uberu a vrátím zpátky na “jednu hromadu”. Při platbě převodem se to dá poslat rovnou z obálky v internetovém bankovnictví.

[su_spacer size=”10″] [su_spacer size=”20″]


Živobytí, úspory a obálky měj v rovnováze

Naklonění ani na jednu stranu není zdravé. Jen platit složenky nebo jen šetřit znamená přijít o radost ze života. Jen si dopřávat a žít životním stylem, na nějž nemáme, znamená řezat si pod sebou větev, která dříve nebo později praskne.

[su_spacer size=”10″]


Jaké obálky je fakt super mít (moje zkušenost)

Pozor – obálková metoda je dostatečná pouze na cíle v příštích pěti letech. Jednak to nejspíš dýl nevydržíš a jednak to chce finanční plán. Na to odborník fakt nejsem. Příkladem může být zabezpečení kvalitního stáří, aby člověk nesrkal brčkem u televize v “síbrťáku” a nežebral sestru o desetikačku na kafe z automatu.

[su_service title=”Finanční polštář” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]Zajišťuje emoční pohodu. Ideálně tolik, kolik máš 3 až 6 měsíčních příjmů. Není na rozbitý kotel, prostě se na obálku nesahá, od toho je Záchranný kruh výše. Tahle je pro případy jako úraz, nemoc, ochrnutí, nutnost pečovat o člena rodiny…. Jako první krok si ale dej, že ho naplníš na částku příjmu jednoho měsíce. Pak teprv zvyšuj.[/su_service]

[su_service title=”Investice a aktiva” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]Jestli ti tenhle bod nepřijde důležitý, tak honem do knihovny či obchodu pro knihu Bohatý táta, chudý táta!! Myslím to vážně. Jestli si myslíš, že se to týká jen nějakých investorů, tak bacha – tohle je věc, kterou může a měl by aplikovat v životě každý, kdo umí počítat do stovky.[/su_service]

[su_service title=”Osobní růst” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]Největší aktivum je investice do svého růstu – větší lidé vidí větší příležitosti a dokážou se jich i chopit. Až příště uvidíš kurz, jako na míru šitý tobě, nebudeš muset zase koukat stranou – peníze na něj jsou v obálce : )

  • Co z ní možno kupovat bez pocitu viny: knihy | kurzy | kouče | vzdělání [/su_service]

[su_service title=”Něco velkého” icon=”icon: envelope-o” size=”20″] Takové ty věci, co prostě jednou nevyhnutelně odejdou nebo přijdou a my je “náhle” musíme zaplatit. Je fajn přestat dělat, že je to překvapení, a nachystat se průběžně.

  • Co z ní možno kupovat s radostí: nový počítač | mobil | pračka a podobně [/su_service]

[su_service title=”Zdraví a relax” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]To by mělo být součástí měsíčního rozpočtu – částka měsíčně vyhrazená právě na tohle – a nemyslím tím nákup léků, ale prostě prevenci a aktivní přístup ke svému zdraví a odpočinku. No, přiznejme si, že málokdo to tak má nastavené, proto je spešl zdravá obálka fajn.

  • Co z ní kupovat: sport, wellnes a masáže | psychologické poradenství | potravinové doplňky | věci nad standard své běžné péče o zdraví | zeleninu z farmy a bio – jestliže si to jinak nedopřáváš, protože se ti to zdá drahé[/su_service]

[su_service title=”Život královny” icon=”icon: envelope-o” size=”20″] Moje oblíbená : )

  • Co z ní kupovat: věci a služby v kvalitě (a ceně), které by sis jinak nekoupila | kosmetika a krása | šaty a šperky | kabát a luxusní boty | spotřebiče praktické, ale zároveň krásné – bývají dražší (z obálky jde zvesela příplatek)[/su_service]

blank

Photo by Oleksandr Pidvalnyi from Pexels

[su_spacer size=”10″]


Další možnosti obálek

[su_service title=”Dovolená a cestování” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]Tady je ideálně si obálku rovnou nadepsat jméne země, kam pojedeš, třeba já v současnosti mám Irán, květen 2019 ♥ [/su_service]

[su_service title=”Vánoce a dárky” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]Výhoda je v tom, že kupuješ dárky s pocitem dostatku peněz. Navíc je budget limitovaný, takže to nepřestřelíš. [/su_service]

[su_service title=”Oddlužení v klidu” icon=”icon: envelope-o” size=”20″]Jestliže máš dluh a škrtíš rozpočet, co to jde. Zařaď si jej do obálek, budeš vědět přesně, kolik patří dluhu, a ostatní útraty tě nebudou tolik trápit – uvolníš se.[/su_service]

[su_spacer size=”10″]


Jak tím vzniká přidaná hodnota tvému životu

Je psychologicky, dokonce i spirituálně zdravé, s láskou žít plnohodnotný život. Já jsem si založila obálku s názvem Život královny – používám peníze z ní na věci, které bych si vzhledem ke své dřívější ne moc příznivé finanční situaci (nejdřív škola, pak nemoc, pak rozjezd podnikání) nikdy nepořídila, o kterých jsem ani jsem nedovolila myslet, že je chci, ale které mi nyní pomáhají se cítit jako královna.

Posiluje to vědomí mé sebehodnoty. Díky tomu jsem sdílnější a otevřenější. Dalo by se s humorem říct, že nákupy ze mně dělaj lepšího člověka.

Jasně, berme to s nadsázkou, je to pochopitelně hlavně o našem uvědomění a záměru, s jakým s penězi nakládáme, ale chtěla jsem na tenhle aspekt poukázat – že když zodpovědně přistoupíme ke svým potřebám a snům (ne ve smyslu malého umíněného děcka), něco v nás se otevře i světu kolem.

[su_spacer size=”10″]


Jaká úskalí tě mohou potkat?

Máš v obálkách chaos a nevíš odkud co kam. Je potřeba si ten návyk osvojit – a hlavně vytrvat. Časem se to zlepší. Nutno dodat, že jde o ideál, takže když se sem tam o nějakou tu stovku sekneš, je to v pohodě. To, že si koupíš ponožky z obálky na sladkosti, to je fakt fuk. Důležité je držet si ty výdaje lehce strukturované a mít sama k sobě závazek, že to, co sis stanovila, taky budeš dodržovat. Jinak to nemá smysl a bude tě provázet pocit zklamání.

To rozdělení se bude zlepšovat i s tvými zkušenostmi a s tím, jak ti víc bude jasnější, za co utrácíš. A mrkni na appky níže.

V obálkách nepřibývá, je to demotivující a přestaneš. Nepřestávej : ) Je potřeba zpočátku svá přání přizpůsobit své finanční realitě a cílové částky snížit.

A začít zjišťovat, kde ti ve finančním potrubí unikají peníze (vždy někde unikají, ale nevnímáme to – většinou to totiž nejsou velké nákupy, ale časté utrácení za blbosti po malých částkách – nevíš-li kde, vydrž to a aspoň dva týdny si zapisuj příjmy a každou kačku, za co utrácíš, nebo si měsíc schovávej účtenky a pak si je projdi)

Naplňuj obálky, i kdyby to bylo po pětikačkách týdně, zvýší to pocit tvé vytrvalosti, tím i ochoty líp nakládat s penězi, abys mohla žít pěkný život.

Některé obálky zanedbáváš. Pokud jí opravdu odkládáš, zjisti, zda je to pro tebe fakt důležitá. Pokud ano, dávej každý týden do úplně každé něco – i kdyby to měla být ta pětikoruna. Zdá se to nesmyslné, ale na tvou psychiku to bude mít blahodárný vliv.

Náhle musíš své obálky vybrakovat. No, i to se občas stává. Hlavně prvních pár měsíců, u někoho i let. Zvláště pokud si blbě stanovíš ten nezbytný měsíční budget. Hlavně to nevzdávej a po krizi se k obálkovému systému zase vrať.

Pokud můžeš – finanční polštář nevyprazdňuj – dělej, že neexistuje a zařiď se jinak.

Obálek máš moc vzhledem k příjmům a to ti působí stres – Když si uvědomíme, jak daleko je naše finanční realita naší představě o životě (nebo dokonce že prostě nemáme příjmy na pokrytí všech svých potřeb), může to být bolestivé. Buď k sobě v tom laskavá a nevzdávej se.

[su_spacer size=”10″]


Trochu psychologie peněz

Lidi se někdy bojí, aby nebyli příliš komerční nebo marniví, či snad rozmazlení. Většinou je to strach a stud pocházející z dětství. Nakládej se svými penězi s vědomím, že to je vlastně tvůj čas (strávený v práci) – s rozmyslem a láskou a záměrem – a pocitem práva!

Je to hlavně o změně nastavení tvého myšlení, rozpoznání finančních zlozvyků a přebudování na zdravější návyky. Nebude to za den, ale začít můžeš už dnes : )

Nakupuj hlavně tam, kde ti to dělá radost – je opravdu jiný pocit dávat své peníze otrávenému pokladnímu v anonymním Carrefouru nebo bodrému dědovi na trhu, který má ještě ruce od hlíny, jak ráno vyhrabával mrkev a brambory ze země.

Díky tomu budeš snáze peníze dávat ze své ruky – a díky tomu k tobě i snáze budou proudit. Napětí se uvolní.

blankPhoto by bruce mars from Pexels

[su_spacer size=”10″]


Aplikace a vychytávky

Airbank spořící účet (vyzkoušeno, paráda)

Papír a tužka : )

Aplikace 1Money (v češtině, otestováno). Super pro období sledování výdajů (i příjmů), jen na začátku se člověk hůře orientuje, za pár dní ale už je zábava si to tam hezky klikat. Předvolené kategorie (potraviny, volný čas atd.) se dají přejmenovat a ve free verzi se dá zdarma jedna přidat. Ani dokoupení není nijak drahé.

Lze si v menu přidat i Rozpočet, kde se dá stanovit limit pro jednotlivé kategorie.

Aplikace Rychlý rozpočet (v češtině). Mobilní obálková metoda, obálky jsou v aplikaci jako “rozpočty”. Funguje podobně – když něco zaplatíš z obálky, částku si v mobilu odepíšeš a můžeš tak sledovat, za co jsi peníze utratila.

Nemám ozkoušeno: Wallet (pro android, pro iOS, desktopová verze), Financisto (pro android),  a Money Lover (pro android, pro iOS, pro WP).

[su_spacer size=”10″]


Kde ušetřit

  • najdi si výhodnější mobilní tarif
  • platíš vysoké bankovní poplatky? dneska existuje plno bank bez nich
  • můžeš kupovat méně sladkostí nebo přestat kouřit, hm?
  • kolik oblečení, kosmetiky, diářů sis koupila a použila minimálně? : )
  • kolikrát se člověk odbyde rychlým jídlem po cestě, když si mohl nachystat parádní sendvič za polovic

Určitě jsem něco z toho slyšela od lidí, o nichž jsem si v mládí myslela, že jsou sucharové, ale dnes musím uznat, že to vůbec neuškodí! : D

Závěrem… Obvykle pocit nedostatku peněz a péče o sebe ústí v malé úniky – “tohle si dopřeju, tohle taky”. Posil péči o sebe, taky si dopřej čas, třeba i stát na červenou, odpovědět někomu s plnou pozorností a tak dále a uvidíš, že plno věcí z tvých účtenek vymizí samo : )

[su_spacer size=”10″]

blank

TAPETA (VOLNĚ KE STAŽENÍ), DENÍK (VIP KOUTEK)

blank

Prosperita a plody práce

Pozadí plochy a tapety na mobil jsou skvělý způsob, jak mít na očích to, co je pro nás zrovna důležité téma prosperity a plodů vaší práce. Mějte odvahu si je posbírat a užít.
blank

Deník finančně úspěšné ženy (VIP koutek)

Nová šablona k diáři Šťastný měsíc. Tvůj maják v rozbouřeném moři výdajů, tvůj záchranný kruh v čase krize, tvůj kompas k dalekým pokladům, o nichž sis zatím nedovolila snad ani snít.

PRO OZDOBENÍ OBÁLEK (ČLENSKÉ ŠABLONY)

Elegantní mini-emailismus pro podnikavky

blank

Tři tisíce osmdesát pět emailů? Možná dokonce nepřečtených? V době, kdy jsem nepodnikala a newslettery v podstatě neexistovaly, ani mi nenapadlo, že by se emailová schránka mohla stát jednoho dne požíračem času a nervů. Tenhle článek efektivně řeší doručenou poštu (na newslettery a reklamy to chce ještě daleko silnější metr a platí u nich, odhlašovat, co už nečtu, odhlašovat, co už nečtu, odhlašovat, co už nečtu : )

Čím dřív si v doručené poště nastavíte smysluplný systém, tím dřív email začne pracovat pro vás.

 


Jak se neutopit ve vlastní mailovce

blank

 

S každým následujícím tipem si ušetříte čas a nervy, zvýšíte kvalitu své práce s emailem a prohloubíte svůj klid.

Tyhle typy fungujou pro jeden inbox, takže máte-li rozseté mailovky po celém internetu, doporučuju je jednak zredukovat a jednak nastavit jedno rozhraní jako hlavní, kde můžete přijímat i rozesílat ze všech adres. Třeba Gmail pro tyhle účely označí odeslanou i doručenou poštu štítkem příslušné adresy, takže vůbec neztrácíte přehled co je co. Nastavení chce trochu technické zručnosti, ale s návodem to zvládnete, nebo někoho poproste, za tu přehlednost to stojí.

 


1. Nastavte si systém aneb jak začít? Začít!

Systém je svoboda – miluju ten paradox. Hodina práce teď znamená ušetřené dny později.

Podívejte se, jestli se vaše emaily nedají třídit do zhruba 10 tematických složek. Záleží samozřejmě na tom, co děláte – jedině vy to můžete vypozorovat a najít optimální třízení. Já třeba mám Vyřízené objednávky, Vzdělávání, Pozitivní ohlasy... a pak mám Archiv a v něm aktuální rok, minulý rok a OLD, kam každý leden přesouvám vše starší než rok (jestli jsem to nevyřídila a nepřečetla doteď, tak to nemůže být tak důležité. Jestli je to důležité, připomene se to znovu).

Můžete to i smazat, ale já kvůli své práci moc emailů nemažu, protože musím mít možnost vyhledávat zpětně v konverzacích, fakturách a podobně, ale to neznamená, že musím mít vše na očích.

První rok je nejhorší, protože nemáte nastavený systém. Zahlcení by vás ale nemělo nutit to vše odkládat, proto to udělejte jednoduše:

  1. Projděte si emaily zpětně 3 měsíce a označte si to, co chcete ještě vyřídit, hvězdičkou
  2. Vytvořte si složky dle nejčastěji používaných témat (udělejte si třeba 3, zbytek vás napadne později)
  3. Vytvořte složku Vše před |aktuální rok| a tam kromě emailů označených hvězdičkou vše přesuňte
  4. Rozhodně tam přesuňte vše, co je starší než 6 měsíců (co jste nevyřídili, už nevyřídíte)
  5. A kdyby – máte to v archivu, nic se neděje.

 


2. Průběžné třízení a novoroční výmaz

Když už systém máte z loňska, tak je to snazší. Místo 2 až 3 tisíců emailů tam na vás v lednovém úklidu čeká max tak 200 až 300, které jste neroztřídily během roku, protože jste nevěděly, co s nimi, nebo jste si bláhově mysleli, že se k nim vrátíte.

Opět stejný postup i při novoročním úklidu:

  • Projděte, co zbylo v hlavní složce, označte hvězdičkou a zbytek přesuňte do archivu.
  • Hvězdičky vyřiďte.

Začnete tak nový rok lehčeji, s čistým štítem. Takzvaný zero box, kdy máte na začátku roku 0 doručených emailů je pak pro opravdové mistryně. K tomu jsem se já sama ještě nedopracovala. Ani nevím, jestli je to úplně potřeba, ale mít schránku, kde všechny emaily které potřebují vyřídit, se vejdou na jednu stránku – to je parádně uklidňující, takže hurá, směle do toho, dámy.

 


Jak nastavit, aby pracovala pro vás, ne vy pro ní

 

 


3. Přehlednost na první pohled – barvičky a značení

Tak už máte v doručené poště maximálně pár desítek mailů, které musíte nějak vyřídit. Teď si nastavte systém označení.

  • Jak budete označovat, co je třeba vyřídit co nejdříve?
  • Jakou barvou označíte emaily, které je fajn odpovědět, ale klidně to počká pár dní?

Systém je zas na vás, co potřebujete vy. Já třeba mám řadu emailů, v nichž vím, že jsou informace, ke kterým se budu muset vrátit (číslo jízdenky a podobně), ty označuju na Gmailu modrým íčkem a podobně. Díky tomu je sice mam v poště, ale vím, že jim nemusím věnovat žádnou pozornost.

 


4. Pěkně do časové ohrádky – vypněte notifikace

Věnovat se emailu jen v omezený čas je alfa a omega duševního zdraví. Neměl by to být ani náš nejproduktivnější a nejkreativnější čas – ten si prostě nechejte na lepší jahůdky, na tvorbu, na náročné úkoly. Na emaily můžete být i trochu unavenější, je prospěšné, když je trochu odbydete, protože oni mají tendenci zabrat tolik času, kolik si ho na něj vyhradíme.

Prostě šup šup a hotovo.

On se svět bez vás chvíli obejde. A vy bez něj.

Život bez notifikací (ano i bez pípání Messengeru) je život bez vnitřního napětí. Ozkoušeno, potvrzeno. Máte-li tu úchylku pořád sahat po telefonu, zde několik tipů:

  • schovejte ho do skříně nebo ještě dál
  • kdykoliv máte nutkání, udělejte si na speciální papír čárku nebo smajlíka (zmírní to nutkání a navíc si spočtete, jak vám to užírá pozornost a energii)
  • využívejte blokátory konkrétních stránek v konkrétní denní době nebo o víkendu

[su_spacer size=”2″]


5. Stručně je taky slušně + šablony

[su_spacer size=”5″]

Jestli si psaním emailů vyloženě nevyděláváte nebo si nepíšete s přáteli a rodinou, vždy uvažujte, zda musíte odepisovat dlouze. Stručně je taky slušně. Navíc i ostatní ocení, že nemusí u emailu trávit tolik času.

Jestli vám to zpočátku nejde, klidně si nastavte minutku. Krátce, stručně a k věci.

Vyprdněte se i na složité formátování. Email není trvanlivá věc, nevěnujte čas něčemu, co za pár minut upadne v zapomnění. Zvýraznit důležitou informaci, výzvu, smajlíka ve formě : ) , něco dát do odrážek to ano, ale jinak emaily nešperkujte, myslete na sebe, na ušetřený čas – sekundy dnes, příští týden minuty, za rok hodiny.

Na nejčastější odpovědi používejte šablony. Ušetří tunu času při opakujících se situacích – vypozorujte, jaké to jsou – kdy opakovaně píšete v podstatě to samé. A udělejte si složku Šablony a v předmětu si pojmenujte, o jakou situaci jde, odkud text pak jen kopírujete a doplníte email, datum, číslo faktury dlužníka nebo co je potřeba.


6. Úkoly si vypište do stávajícího plánu, nedělejte je hned

Určitě znáte ta rána, kdy vstanete, otevřete tu “nevinnou” emailovou schránku a cvak, je večer, a vy jste neudělaly nic, co jste chtěly. Celá potíž je, že dokud emaily leží neotevřené, vládnete svému času vy. Jakmile je otevřete, můžete se nevědomě svézt na pocitu akutnosti – problémy k vyřešení, žádosti k vyřízení nebo jen prosby o pozornost a reakce – to vše se najednou jeví jako nejdůležitější.

Naučte se od toho odstoupit, jsou to žádosti druhých a nemají právo (většinou) vám překopat celý plán. Jsou přece dny, kdy email otevřete až za dva dny a taky se to nepo* nebo se to dokonce vyřeší samo.

blank

Máte někomu zavolat, opravit něco v pracovních dokumentech, přepsat celou výroční zprávu? Naplánujte si to a vyhraďte tomu tolik času, kolik to zabere, aniž byste musely být vy ve stresu (v mnoha případech jsou totiž druzí samy lajdáci a pak to hrnou na nás – naučte se rozpoznávat tyhle momenty a tyhle typy lidí a dejte tam jasnou stopku).

  • Zabere vám řešení max dvě minuty? Udělejte to, potvrďte a email archivujte.
  • Zabere to víc? Naplánujte, informujte, označte email a po vyřízení archivujte.

[su_spacer size=”2″]


6. Dny bez emailů a bez online

[su_spacer size=”5″]

Dopřejte si tu blaženost pár dní v roce být mimo. Pokud vaše práce vyžaduje být ve střehu, můžete schránku otevřít a podívat se, kdo píše a zda se předmět nejeví jako pohotovost. Když ne, tak nechte nepřečtené a zavřete.

Nastavte si offline soboty nebo neděle (nebo středy, to je fuk).

Chce to disciplínu, nic jiného vám nepomůže než špetka vlastního zabejčení.

Pro klid duše si můžete nastavit automatickou odpověď, že se k emailům dostanete toho a toho datumu + telefon, kdyby to bylo opravdu urgentní.

 

Novoroční výzva
Novoroční výzva k emailovému minimalismu. Udělejte prostor pro nové nápady, projekty a skvostné dary – vejde se vaše nevyřízená doručená mailová pošta  na jednu stránku?
 
💌 Vytvořte si složku ARCHIV
💌 A podsložku Vše před 2022, kam přesuňte maily starší než rok
💌 Projděte rok 2021 (stačí i poslední 3 měsíce a zbytek archivujte) a vytvořte si složky nejčastějších témat
💌 Například Pracovní zadání, Rodina, Objednávky, Nápady… (prostě co chcete mít pohromadě)
💌 Do těchto složek rozházejte většinu loňských emailů (nebo emailů z posledních třech měsíců)
💌 Zbylé označte barvami dle libosti (žlutá – odepsat, červená – vyřídit, modrá – důležité informace…)
💌  A to, co už není třeba číst nebo řešit, taky hoďte do Vše před 2022
💌 Vytvořte si v Archivu podložku Rok 2022
💌 A v roce 2022 už vše vyřízené třiďte rovnou do jednotlivých složek a archivu 2022
💌 A v lednu 2023 znovu 🙂
 
V doručené poště vám tak zůstává jen to, čemu je třeba věnovat pozornost a máte v sobě daleko větší klid ♥ Co vy na to? Aplikujete? Jdete do toho?

 

Typy pro vás sepsala na základě 11 let podnikání

Jana Mráčková, Papírového štěstí ♥

 

PS: Máte své tipy, podělte se s námi a ostatními čtenářkami v komentáři : )

 


Jestli vás téma článku zajímá, mrkněte, co tu k tomu máme dále (níže) a sdílejte článek, pokud se vám líbil. Díky!


Desatero intuitivního plánování aneb Proč k svobodě a tvořivosti je třeba diář?

blank

DIÁŘ A PLÁN CELKOVĚ JE TÍM, CO Z NĚJ UDĚLÁME

Diář (nebo plán) není sprosté slovo. Přiznávám, že kdysi jsem pár let byla jeho vězněm. A pár let jsem se na něj pak nemohla ani podívat. Pak mi dalších pár let stačil měsíční diář, kde na každý den byla jedna řádka… a pak?

Pak přišlo něco, co mi stálo za to se znovu zorganizovat…

Ale tentokrát už po mém! Diář mi neslouží k tomu, abych zvládala požadavky druhých na můj čas, ale stal se strážcem všeho pro mě důležitého.


ZMĚNA JE TEST SEBEDŮVĚRY

Pro někoho ten impulz ke změně může být mateřství, pro jiného znovuobjevený životní sen vydat se na cestu kolem světa, někdo objeví své poslání a chce ho jednak zprostředkovat druhým a jednak z toho udělat své povolání…

Pro mě to bylo Dánsko; nový domov, obří zahrada a podnikání na dálku.

Znám mámy i podnikatelky, které jsou organizované i bez diáře. A znám i mnoho těch, co nejsou, přestože by jim to prospělo. Za ně mluvit nemohu. Ale pro mě tohle byl obrovský test sebedůvěry (ostatně jako každá změna v životě).

A já věděla, že potřebuju zlepšit způsob, jakým funguju během dne. Proč?

  • Léta jsem své tělo ignorovala a jako důsledek nemívám tolik energie, snadněji se vyčerpám
  • A tak jsem se potřebovala naučit, jak s malým vkladem získat velké výsledky
  • Potřebovala jsem si vytvořit zdravější návyky 
  • A zároveň si ve všech těch nových situacích zachovat sebe a své hodnoty
  • A při selhání (to k tomu přirozeně patří) se necítit zbytečně dlouho mizerně a hladce pokračovat

A tak ze všeho, co mi fungovalo, vznikl diář a program podpory Šťastný měsíc (zájemci, nechť se přesměrují sem ♥ Šťastný měsíc – a my jedeme dál).


JAK Z TVŮRČÍHO CHAOSU TVOŘIT TO, CO MI DÁVÁ SMYSL

 


1. NA PRVNÍ MÍSTO JSEM POSTAVILA SVOBODU A ODPOVĚDNOST

blank

Diář a sebeorganizace ano, ale jen potud, pokud mi to pomáhá. Když mi něco nefunguje, nevyhazuju diář, zbavuju se špatných návyků a mylných přesvědčeních týkajících se času, práce, peněz a odpočinku. 


Nadále dělám věci, které mě těší. A dělám je, když chci. Ale taky vím, že občas přijdou i dny, kdy se vše semele a mně se ani do nich nechce – takže citem rozpoznám, kdy to chce oddech a kdy spíš trochu toho sebeřízení, aby jsem volný čas strávila kvalitně.

Zároveň dnes víc respektuji i závazky, které jsem si zvolila. A prostě napíšu článek pro klienta předtím, než si otevřu oblíbenou knihu. Jistě, mohla bych si dělat, co chci, jsem přeci na volné noze (mám home office a v práci můžu chodit klidně v pyžamu), ale vím, že bych šla jen proti sobě (přišla o důvěru klientů i o dobrý pocit ze sebe sama a svůj klid).

Když dám závazkům přednost, je to MÉ rozhodnutí, ne někoho jiného či mého diáře. Pozitivum je, že s tímto přístupem se není na co vymlouvat, ani na co si stěžovat 😉


2. NECHÁVÁM SI SVOU PŘIROZENOST A TAKY NADHLED

Dřív jsem byla rozlítaná, asi jsem měla dojem, že pak působím jako pravý kreativní aktivní člověk. Dnes působím nenápadněji, ale když si někdo dá práci mě poznat, může vidět, že toho tvořím hodně, jen o tom už tolik nemelu.

Poznala jsem, že nejde ani tak o řád jako spíš o harmonii. Není třeba dokonalost jako spíš žít upřímně sebe. Nepřistupuji tedy ke svému času s přísností vězeňského bachaře, ale spíše s trpělivostí tradičního mistra feng shui. Cítím se lépe, když žiju podle hodnot, které považuju za důležité.

Ale je mi jedno, jestli toho dosáhnu cestou A, B nebo XY. 

Ale chybí-li nějaký důležitý prvek (hodnota) v mém životě, pociťuju to neklidem. A tak se pídím po příčině. Bývají to věci, na které se snadno zapomíná, ale bolavě se nám připomenou, když je ztrácíme, v nemoci nebo až na smrtelné posteli – solidarita a altruismus; hloubka vztahů (ne pouhé každodenní záležitosti, ale blízkost a láska); kvalitní čas s rodinou a přáteli; služba; hravost a učení se novým věcem…


Takové věci mají v mém životě místo, ale nikdo mi do nich netlačí, takže když jim neudělám já sama prostor, nejsou tam.


Každá stavba má své základní kameny, které jí dávají stabilitu. V životě jsou těmi kameny právě naše hodnoty.

blank

Princip: Mohu si denně míchat k snídani müsli a přicházet o čas i energii, nebo si namíchám základ a denně si už jen přimíchávat mňamky navíc. Stejné je to s organizací dne, týdne, měsíce. I života.


3. ZAČALA JSEM POMALU – SÍLA DROBNÝCH RITUÁLŮ

Zařadila jsem do svého dne, týdne a měsíce věci, které mě dlouhodobě vedou tam, kam chci, ale někdy se mi do nich prostě nechce, protože nepřináší okamžité výsledky, a kvůli tomu občas propadám pocitu, že selhávám, a chci to s nimi vzdát.

Ale “dát si každý pracovní den zdravou snídani” je reálnější a tedy i splnitelnější než “zdravě jíst”.

Připomínám si, že každé ráno věnovat něčemu 5 minut je větší úspěch, než celý měsíc odkládat hodinovou aktivitu. Zdánlivá maličkost, ale když je člověk trpělivý a po měsících se ohlédne zpět? Wau!


4. VYTVOŘILA JSEM SI PODPŮRNÉ PROSTŘEDÍ

Místo cílů se zaměřuju na podpůrné prostředí – to mě “donutí”, připomene mi cíle. Je to jako pořídit si psa, se kterým musíte denně ven na procházku :)) 

Příklad. Pokud se chci zaměřit třeba na víc vděčnosti, určím si, kdy to budu dělat a jak zajistím, abych na to nezapomínala. Nabízí se sdílet s partnerem před spaním nebo si to připomenout při konkrétní činnosti – třeba při čištění zubů (jako připomínku si nalepím na zrcadlo lístek, co mi i rozjasní den: “Co bylo v tvém dni báječné, drahá?”).

Funguje to nějakou dobu. Ale jak člověk zjistí, že už tu připomínku přehlíží – je potřeba buď změnit podpůrné prostředí, nebo se zkrátka zaměřit na něco nového.

Kouzlo tkví v obklopení se věcmi (a lidmi), které vyzařují energii, kterou v sobě chceme probudit. Jestliže mám v životě příliš stresu, obklopím se symboly, co mi budou připomínat zpomalení, klid a mír. Jestli chci zlepšit vztah k penězům, pozoruji své přátele, kteří s nimi umí nakládat inspirativně, hledám, co mají jinak než já…

blank
@ Papírové štěstí (photo by Silvidesign)

5. DIÁŘ NENÍ LEGO – UMĚNÍ RELAXOVAT,  NIC NEDĚLAT A HODNOTA “NE”

Volný prostor a improvizace skýtají neobjevené možnosti a krásné náhody. Znám to ze svých cest po světě. Takže pochopitelně necpu svůj diář k prasknutí jako v legu (kostku na kostku).


Plný kalendář možná v někom vyvolává  představu kvalitní sebeorganizace nebo snad produktivity, ale opak bývá pravdou.


Před pár lety jsem vyhořela, neuměla jsem zastavit, jen když jsem lehla s nemocí nebo s depkou. Ale začala jsem to řešit, až když jsem fyzicky i psychicky zkolabovala. Sice jsem pracovala celé dny a někdy i noci, ale pohledem zpět vidím, že míra toho, co jsem zvládla v posledních měsících před kolapsem rapidně klesla. Soustředění nula, kreativita nula… 

Dnes proto znám tedy hodnotu odpočinku a vím, jak důležité je pro psychickou pohodu i prosté nicnedělání. Zírání do mraků, naslouchání bublajícímu potoku, válení se na gauči (obklopená obaly od snědených čokolád:) a taky umění říkat ne – respektive schopnosti dát si čas před rozhodnutím se zamyslet, zda CHCI jít na tu rodinnou večeři, zda chci jet lyžovat, NEBO RADĚJI…

Mám dny v měsíci, kdy je dovoleno porušovat všechny zavedené systémy ♥ Je v pořádku sejít z cesty, když nemám zrovna kapacitu pokračovat – důležité je vědět, jak se na ní zase vrátit. >> Šťastný měsíc


DIÁŘ  JE SPÍŠ JAKO TVŮRČÍ TETRIS

 

Znáte tu hru? Když do sebe souladící prvky zapadnou, zbavíte se jich rychle.

I v životě nám pořád něco “padá na hlavu”… Skládám proto prvky svého času do celků, kde jedno ladí s druhým. Šetřím tak svůj čas i energii. Je to jako když perete prádlo, taky nejprve posbíráte všechno, co se válí různě po domě a pak to perete najednou. S časem je to stejné. Když jdu na město, pochopitelně si oběhnu více obchodů najednou – dovedete si představit, kdybych šla nejprve do jednoho, pak si odnesla nákup domů a pak teprve zašla do dalšího obchodu? 

Možná to zní jako samozřejmost, ale obvykle princip spojování ve svém pracovním (a už vůbec osobním) životě příliš nepoužíváme, náš mozek na to není navyklý a mezi činnostmi přelétáváme.

Je efektivnější napsat nejdřív všechny své texty a pak teprve všechnu grafiku než to střídat text-grafika-text-grafika…


6. NEJSEM AFEKTIVNÍ, JSEM EFEKTIVNÍ

Mnoho lidí se brání novým postupům. Necítí se při nich pohodlně. Musí totiž vystoupit z komfortní zóny a v tu chvíli se často začnou chovat křečovitě. A kvůli tomu se změnám vyhýbat nebo se vymlouvat, různě své chování vysvětlovat, obhajovat…  zkrátka afektivně reagují na ten pocit nepohodlí, kterému chtějí uniknout.

No a zpočátku to třeba i křečovité je. No a co? 

Když zjistím, že to nefunguje, zkouším dál. Když zjistím, že to funguje, stávám se v tom postupně čím dál lepší (a tím pádem křečovitá můžu začít být zase v něčem novém :))


7. UČÍM SE, ŽE “ZATÍM NESPLNĚNÝ CÍL” NENÍ “NAVŽDY NESPLNĚNÝ CÍL”

Na stole si nechávám jen svůj “denní chléb”, zbytek nekompromisně strkám do šuplíku. Vyhýbám se tak němým výčitkám, které jen zbytečně ubírají energii. I do kalendáře se mi dostává jen to aktuální. 

Kalendář nebo diář by neměl být úložiště všech úkolů!

Když dlouhé seznamy na naší pozornost čekají někde jinde (třeba v to do listu, online seznamu, celoročním plánu, aplikaci Trello) a my víme, že si tam zas příště přijdeme pro další dávku, až bude ta aktuální hotová, snižuje to hladinu stresu.

Člověk se ale musí naučit prioritizovat – vybírat z toho aktuální úkoly, aby na ně měl dost času.

Naučila jsem se říkat, že něco udělám, až když mám jistotu, že to udělám. I z toho důvodu jsem opatrná v tom, pro co se rozhoduju. Jasně že jsou situace, kdy nejde vše podle plánu, jasně, že občas chybujeme, ale sama musím cítit, že jsem pro sebe věrohodná, že svému slovu mohu věřit. Díky tomu cítím v životě větší jistotu.

Díky tomu o sobě už nemusím pochybovat. Vím, že i když se někdy svým cílům třeba 2 týdny vůbec nevěnuju, že pak se na to vrhnu a brzo je hotovo. Když si důvěřuju, není třeba se do té doby stresovat pocitem selhání.


8. VYUŽÍVÁM ČASOVÉ BLOKY, KDY MÁM NEJVÍCE ENERGIE A LEPŠÍ PODMÍNKY

K sežrání žáby (to je taková ta věc, kterou když uděláte, tak už nic horšího nastat nemůže – je to ta věc, kterou máme sklony odkládat, i když vyhnout se jí stejně nedá, tak je lepší to udělat hned a mít to z krku – šetří to energii).

K tvoření… dřív jsem věřila, že tvoření je spontánní proces a že si k tomu člověk má sedat, až když cítí chuť… dala bych za to tehdá ruku do ohně. No, dnes už ne. Jsou dny, kdy je to se mnou fakt marný, ale v 90 % jde jen o nastartování se, vplutí do flow…

To jsou věci podstatné. Teprve až zbytek energie využívám k papírování, mailování a vyřizování toho, co je důležitější spíš pro druhé (třeba pro finanční úřad, haha), ale pořád je to součástí mé tvorby (takové to “vše kolem”, které to udržuje funkční a životaschopné).


9. POZORUJI SE, VNÍMÁM SE, POZNÁVÁM SE

Znalost sebe mi už ušetřila mnohých problémů. Víte, kdy jste nejproduktivnější během dne, měsíce či roku a kdy je lepší se zahrabat do peřin? Kolik potřebujete na věci času?

Já třeba vím, že si nemám nic plánovat na dny kolem začátku menstruace, protože to se mi stejně nakonec nikam nechce; také mám v tuto dobu “zakázáno” otevírat s partnerem závažná témata (protože jsem v tu chvíli netykavka). Vím, že když pracuju a klesá mi  soustředění, je čas si dát oddych, ale tak 10-30 minut, aby ten oddych nebyl nakonec celodenní :)) Pomáhá mi na každý den mít zapsané priority, co chci dokončit. Díky tomu vím, co mě čeká dál, a neuteču od práce třeba ke sledování oblíbeného seriálu (to mám dovoleno jen v opravdu depkoidní dny:)) 

To jsou “pravidla”, která si nastavuju sama pro sebe, abych večer usínala s pocitem spokojenosti. Dnes už vím, že štěstí je kombinací intuice a prevence v podobě určité přátelské sebedisciplíny.

Když se dostavuje depka, není v tom nic komplikovanějšího, než že dlouhodobě ignoruju signály těla i duše, že si mám víc oddechnout nebo víc zapojit své hodnoty nebo najít, co zanedbávám a začíná mě zahlcovat, tížit (třeba nepořádek doma, v papírech. 


10. ZNÁM SVOU STOPKU

Poznám moment, kdy je potřeba na pár dní zahodit všechny diáře, podpůrné systémy a jen tak být a se vším se vypořádat až poté, co budu zase fit na těle i na duši.


A k tomu abych byla znovu fit, si bez posuzování dopřeju vše, co potřebuji, byť by to mělo být nonstop sledování tří sérií Greys anatomy. Důležité je umět se v pocitu nepohody zeptat sama sebe, co by mě právě v tuto chvíli udělalo spokojenější.

Zvykli jsme si jet naplno, pořád usilovat o štěstí, výkon a já nevim co ještě.

Celkově je to doba plná stresu a přemotivovanosti, které na nás útočí ze všech stran, a tak není potřeba, abychom si ještě k tomu sami nakládali tím, že na sebe příliš tlačíme.

A vskutku, když se člověk začne pozorovat, zjistí, že si (až na pár výjimek) ty nepříjemnosti vytváří sám tím, jak reaguje na svět kolem sebe, na své bližní, šéfa, klienty, děti, tchýně…

“To nevadí, já to udělám přes víkend” – “Určitě? Můžeme to nechat na pondělí” – “Nene, v pohodě, já to zvládnu.” 

Všechno to úsilí je k ničemu, když v tom nerespektujeme sami sebe, své limity a život jako takový. Já už si zkusila, kde můžu skončit, když nebudu poslouchat sebe ani nápovědy života, a tak vím, že k sebeúctě vedou i snazší cesty než totální kolaps a deprese.

Když cítím, že věci jdou do kopru, neznamená to, že je všechno opravdu náhle tak černé, jak to cítím, znamená to jen, že já sama jsem se na chvíli odpojila od života. Když zas rozsvítím sebe, i svět kolem se rozzáří!

Najděte, co vás v potemnělé době rozsvěcuje, a používejte to!

 


NA ZÁVĚR – NE KLACKY POD NOHY, ALE LIDI, CO PODPOŘÍ

 

Svět kolem nás bývá odrazem našich pochyb. Proto je třeba nejprv poléčit sebe a pak teprve sledovat reakce okolí. Uvidíte, že lidi vám přirozeně začali fandit ve vašich záměrech…

A ti, co vám tvrdili, že na něco nemáte, prostě sami od sebe odpadnou. 

Takové našeptávače v životě potřebujem jen do té doby, než pochopíme, že jsme to hlavně my, kdo v sebe nevěří. Ale s tím diáře nepomůžou (můžete mrknout na můj online kurz Vnitřní manipulátoři a inspirátoři)


Pokaždé když začnete něco nového, zůstaňte přirození. Pamatujte, že není třeba se před nikým obhajovat, nikomu nic dokazovat… stačí jít krok za krokem svým směrem a stát se důkazem. Všechna mumlavá ústa i váš vnitřní kritik pak sklapnou sami ♥


 

Jak pro sebe vybrat ideální diář

blank

Týdenní diáře, denní diáře, žádné diáře, plánovače, to do listy, motivační diáře, cyklické diáře, Trello, radostné zápisníky… mno, je toho dost. A vybrat ten správný diář a ty správné nástroje může být docela oříšek. Proč?

KDYŽ NEVYBEREME TO SPRÁVNÉ PRO NÁS, NEFUNGUJE NÁM TO

Je to velmi jednoduché – používáme-li nástroje, které vyhovují přímo našim potřebám, pak ty nástroje i používáme a přináší nám užitek – v tomhle případě: prožijeme rok 2019 tak, jak si přejeme… a možná ještě lépe!

Položte si základní otázky

  • Jaké mé roli nebo rolím bude diář sloužit (student, máma, podnikatelka, dobrodruh, krotitel financí…)?
  • Jaký formát a materiál – chci ho do kabelky nebo na pracovní stůl nebo do svého koutku, kam se zapejkám a kde sním?
  • Kolik potřebuju místa a na co (osobní záležitosti, pracovní věci, spoustu nápadů)?
  • Chci se věnovat více svým snům a potěchám?
  • Čeho vlastně chci v roce 2019 dosáhnout?
  • Potřebuju k tomu nějakou motivaci?
  • Je pro mne důležitý vzhled diáře? A jestli ano, jaký je můj styl a barvy?
  • Hledám nějakou konkrétní vazbu – třeba kroužky, kde se dá vyměňovat jen náplň?
  • Co dalšího oceňuji – eko, ruční výroba, reprezentativnost…?

A okukujete-li náš měsíční diář Šťastný měsíc

Vytvořila jsem přehledného průvodce, díky němu si stačí zodpovědět otázky ano-ne a budete vědět, co je pro vás nejlepší  

Průvodce je sice zaměřený na naše produkty, ale nebudu vám říkat, co si máte nebo nemáte koupit, berte to tedy jako univerzální nápovědu, a když se vám zalíbí, co děláme my, můžete si vybrat i u nás 🙂

A když ne, můžete mrknout do naší sekce K vytištění, kde je spoustu šablon zdarma!

blank

 

 

7 způsobů, jak udělat v hlavě prostor pro dobré nápady

blank

Když se chci v životě někam pohnout nebo potřebuju svěží nápad nebo řešení nějaké zapeklitosti… To vše vyžaduje nekonvenčnost myšlení. Ale jak se obyčejný smrtelník k takovému myšlení dostane? 


Sdílím svoje nejlepší cesty, které otevřely mou zabedněnou hlavinku tvůrčí kreativitě 🙂

Úvod: překvapte mozek a mozek překvapí vás

Říká se, že pomáhá narušit rutinu, udělat něco jinak nebo se pustit do něčeho, co jsme nikdy nedělali či z čeho třeba máme i trochu strach – to je obecně známý postup a můžu jen a jen doporučit…

Když mozek překvapíme, myšlenky poběží jinudy a zvětší se šance, že objevíme něco nového.

Ale nekonvenčnost není tou první podmínkou ke kreativitě!

Klíč: Zjednodušte myšlenkové procesy i život

blankPokud hlavu sytíme a plníme odpadními informacemi, které nám už tečou i ušima, nový nápad se tam zkrátka nevejde – a vlastně ani nemáme energii něco dělat jinak, protože myslíme (i jednáme) způsobem, který nás unavuje.

Aby se nápad, vhled, intuice mohly dostavit (a nabít nás energií k realizaci) – je potřeba mít v kebuli i nějaký ten prostor, tím spíš mezi plevelem najdeme plody.

Vědci zjistili, že géniové moderní doby (na poli uměleckém i vědeckém) paradoxně využívají minimální kapacitu mozku! Nesytí svůj mozek odpadními produkty mysli, a tím spíš odhalí její poklady.

S mentálním světem je to trochu jako s facebookovou zdí

Může to být zajímavý doplňkový nástroj komunikace a sdílení, ale i požírač času, který odvádí pozornost od skutečného života. A taky je jen na nás, jak si to tam nastavíme: jestli ten prostor necháme zahltit zbytečnostmi, nebo budeme tvůrčí a uděláme z toho místo plné inspirace a všeho, co nás zajímá.

Ať už je to jakkoli, vždycky se tam budou objevovat i věci, které nás nezajímají či dokonce obtěžují – takže záleží jen na tom, jestli si několika hloupými řádky necháme zkazit celý den?

Cože je to ten odpadní produkt mysli?

Když hlava nemá jasný směr, nepřetržitě bzučí vším, co jí zrovna přijde na mysl… zase zdražili máslo, kup chleba (bezlepkový?), uvařit, achjo, závěrečná zpráva, Andulka zase zvracela, bzzzzzzz….bzzzz… práva žen, dětí …. a domácích pavoučků, …. pan píp ministr zas řekl pěknou kravinu,… soused měl obráceně ponožku ….bzzzzz. měla bych si možná nechat zkontrolovat ten pupínek, bzzzzz….


blankDohromady to může vypadat náročně.

Každý týden vyzkoušejte jeden a sledujte, co se bude dít.


1. MÍSTO MEMOROVÁNÍ PRACUJTE S INFORMACEMI

V době internetu nemá moc smysl dělat si z mozku encyklopedii. 

Navíc je dnes objem dat kolem nás tak veliký, že ať se naučíme cokoli, pořád nás může honit pocit, že to nestačí! Říká se, že vědomosti jsou novou měnou. Nicméně…

Výhodu má dnes spíše ten, kdo umí informace vyhledat a zpracovat a na jejich základě se sám a svobodně uvažovat.

Kromě svého bankovního kódu a pinu na telefon si dneska nemusíme pamatovat už skoro nic, a přesto… Zlatá bula sicilská? 1212! No, prosím. Bez Googlu. Představte si, kolik dat nám zabírá vše, co jsme se naučili zpaměti ve škole.

Je to tam vypálené jak na cédéčku a jednou tím zřejmě budu oslňovat vnoučata (budou mě kontrolovat na nějaké futuristické Wikipedii a vískat radostí, že babča už to zase trefila). Třeba zrovna historie je důležitá, ale asi ne tolik z hlediska dat a jmen, jako pro své příběhy a archetypy, kterými nás učí moudrost života.

blankVšeobecný přehled dělá jistě život v ledasčem snazší, ale vzdělávat se a číst knihy se nijak nevylučuje s tím, že přestanu lpět na tom, abych si pamatovala zbytečnosti 🙂 

Pokud nemám vášeň pro křížovky, tak mi to akorát zabírá data na mozkovém disku.

Mít hlavu plnou dat ještě nikdy nikoho neudělalo úspěšnějším, natož šťastnějším!

2. PŘEHLEDNÝ SYSTÉM A ZÁPISKY NEJSOU ZA TREST

Nemá valný smysl si pamatovat ani to, co si můžu zapsat. Ale pozor! Aby to mělo nějaký přínos, potřebuje člověk mít k těm poznámkám efektivní a snadný přístup. 

Napsat si vše na lístečky, ve kterých se pak nevyznám, které po sobě ani nepřečtu a z nichž půlku poztrácím, nebude asi moc fungovat. 

Zjistěte, co vám vyhovuje a respektujte své nastavení. Papír, elektronika? Psaní, diktafon? Barvy. Bez barev. Každý to má jinak. Možná jste to jen zatím neobjevili a to vás odrazuje. Zde na webu postupně najdete spoustu inspirace!

Muži často mají jiný systém, ženy jsou proměnlivé a potřebují si podněty zachycovat v čase, aby si udržely nějakou linii v životě, proto je tenhle web zaměřen spíše na ně. Ale věřím, že i muži, zvláště ti vnímavější, zde najdou také inspiraci.

blankPokud nemáte fotografickou paměť, pak si udržet v běhu každodenního života seznamy nákupů, úkolů a nápadů  je nesmírně zatěžující.

Vyžaduje to naší energii, byť nevědomě, a nedovolí nám se uvolnit.

Zvláště před spaním to můžeme poznat – co není na papíře, jde s námi jako neklid a snaha nezapomenout…

Takový sešit na nápady nebo papír s tužkou u postele na myšlenky typu “na to si ráno určitě vzpomenu” může zachránit spoustu geniálních nápadů.

Můžete namítnout, že nezapomínáte. Ale řekněte mi jeden jediný rozumný důvod, proč v hlavě nosit nákupní seznam a během dne se k němu podvědomě vracet a kontrolovat, že to tam pořád je?

To množství mentální energie, když stojím mezi regály a urputně si snažím vzpomenout, co že jsem to ještě chtěla, raději použiju víc tvůrčím způsobem.

Ještě občas lidé namítnou, že zapisování je ztráta času.

Já to beru tak, že jedno zapsání mi ušetří desítky zbytečných myšlenek a opakované vymýšlení toho, co už jsem jednou (2x, 3x…) vymyslela.

3. NEDĚLEJTE SI STRES, NEODKLÁDEJTE AŽ NA KONEC

blankMějte rutinní záležitosti z krku. Nemyslím tím, že hned od rána se na to vrhnete a do večera neskončíte – spíš si na to každý den vynahraďte chvilku a mějte ve věcech pořádek. Proč?

Když zaplatím složenku ten den, co mi přijde, nemusí mi myšlenka na ní příštích 14 dní ukrajovat místo v hlavě. Nebo jiný příklad – dochází mi kafe – každý pohled na pixlu s kávou s sebou nese stresující myšlenku “ježiš, hlavně aby mi nedošlo kafe, potřebuju jít do obchodu”.

Pokud se mi do toho zrovna teď opravdu nechce nebo nemam čas, zapíšu si to i s termínem do *to do listu* (ten bude časem k dispozici mezi šťastnými papíry – i s návodem, jak s ním pracovat, abychom ušetřili energii, kterou pak můžem použít na relax a důležité věci;).

4. NEPŘEBÍHEJTE, NEODBÍHEJTE

Multitasking funguje jen v opravdu výjimečných případech.Věci dokončujte, nepřeskakujte. Budete se cítit lépe, klidněji. A bude to efektivnější a méně náročnější.

Zkuste si to: počítejte od 1 do 10 a pak od 10 zpátky, nebo počítejte 1 – 10 – 2 – 9 – 3 – 8… co vyžaduje víc energie a soustředění?

Nejtěžší je totiž začít – vyžaduje to nejvíc energie.

Takže pokud pořád něco začínáme, přeskakujeme a pak se zase vracíme k tomu původnímu, jsme na konci dne vyřízení a s pocitem, že jsme toho vlastně moc neudělali.

Stejně to funguje s vyrušováním – to je zabiják pro kreativitu.

Kuk na Facebook, cink zpráva… hale, dotaz od kolegy… Kontakt s okolím je nesmírně svůdný. Ale ty nejlepší nápady potřebují prostor a plynutí a tímhle vyrušováním zmizí jako pára nad hrncem. O mizivé efektivitě raději ani nemluvě (a to jsem ještě ani nezačala jednoduchosti ve skříni, o pořádku na pracovním stole nebo ploše počítače, haha).

Dělejte si časové bloky – “příštích 30 minut budu dělat jen toto” a večer za sebou uvidíte vykonanou práci.

5. PUSŤTE TO Z HLAVY A ŘÍKEJTE NE

Můžeš to změnit? Chceš to změnit? Pokud je upřímná odpověď, že ne, pak to nech plavat.

blankTo se obecně ví, ale ruku na srdce, kdo to dělá opravdu důsledně? Kolem nás jsou tisíce gigabajtů informací, a když si je ukládáme do mozkovny, nejsme tím sobě (ani nikomu jinému) nijak k užitku*

Více než předchozí generace potřebujeme umět říci ne věcem, které nám nedávají smysl a nejdou ruku v ruce s našimi cíli a hodnotami. Tím ušetříme hodně času i myšlenek. A odměnou bude jasnější myšlení.

Zaměřte se na takové zdroje informací, které souvisí s vaším životem, které vás podporují v lásce, ve vašich cílech, hodnotách nebo v osvojování si hodnot nových. Tyto informace spíš vyhledávejte.

Ty jsou často zdrojem a iniciátorem nových geniálních myšlenek a nápadů. 

Dobré informace poznáte podle toho, že vás skutečně obohacují, nabíjí chutí něco dělat, chutí žít – a nemusí jít nutně jen o pozitivní zprávy, i to negativní nás může motivovat a inspirovat.

Takže to neznamená být úplný ignorant ke všemu, co se mě netýká. Nebojte se nakouknout i jinam (viz úvod). Stejně tak jsou důležité nezištné skutky, pomoc druhým a zájem o dění, nicméně je zdravé umět si vybrat oblast, v níž se chci angažovat, reagovat na to (a na ty), co ke mně přichází, a zbytek zas nechat na jiných.

Nikdo z nás není takový silák, aby unesl celý svět sám. 

* Vynechat pomluvy, zbavit se závislosti na osudech postav seriálů a vypnout televizní zprávy zaměřené na vyvolávání negativních emocí – to mi přijde trochu už jako samozřejmost. Není nutné se negativismu okolního světa bát jako čert kříže, ale prostě mít na paměti, že takové informace “nejdou druhým uchem ven”, ale když jim to dovolíme, tak kalí vody vnitřního světa a zabírají místo na úkor spousty jiných věcí, které by v té hlavě měly mnohem větší hodnotu. Nejtěžší je překonat závislost na dramatech druhých. Každý, kdo to však dokázal, potvrdí, že důležité informace má k dispozici stále, jen bez zbytečného balastu. 

6. NAUČTE SE NĚKTERÉ VĚCI NECHAT BÝT

Předcházející bod se týkal informací tam venku, tenhle bod se týká přímo nás. Upjatý perfekcionismus je zabiják kreativity. Jsme to my, kdo většinou určuje, kdy je něco hotové.

Znáte to – čas je fluidní. Lépe uklidím byt za 30 minut před náhlou návštěvou než během 5 hodin jarního úklidu.

Preciznost by měla být skvělou kvalitou osobnosti spíš než úchylka.

Dovolte sami sobě pocit: “Dnes už mám hotovo, ostatní zase až zítra,” a naučte svojí hlavu to respektovat! Pokud vás hlava nenechá vydechnout, alespoň si zkuste sepsat na papír, co je potřeba *zítra* udělat a zkuste opravdu pocítit to “Hotovo!”

Zvláště pro lidi, kteří si tzv. tahají práci domů nebo mají vlastní podnikání nebo k tomu i home office, je umění vypnout nezbytným předpokladem k duševní pohodě. Vím, o čem mluvím 🙂

Pořád je co dělat, pořád přicházejí nové podněty a stimuly. Život není běh s cílem, je to nikdy nekončící tvůrčí proces, takže není potřeba se konejšit, že jednoho dne to bude už všechno hotové nebo dokonalé a vy budete šťastní a konečně mít čas dělat to, co chcete. Taková chvíle nepřijde nikdy. Čím dříve to přijmete, tím dříve si můžete začít užívat přítomnosti. 

[su_quote cite=”Mistr Yoda, Star Wars”]Je důležité dívat se do budoucnosti, ale nikdy ne na úkor přítomnosti.[/su_quote]

7. JDĚTE SE VEN SLADIT A ROZPROUDIT

blankNěkdy, když cítím, že je můj systém přetížený, jdu ven. Nejsem nijak zvlášť přírodní člověk, ale když si sednu do přírody a nechám ji udělat své, vracím se do koloběhu života nová a svěží. Ani se nesnažím své myšlenky nějak zkrotit, paní léčitelka to udělá za mě.

Procházet se o samotě, s kamarádem, jen tak sedět v klidu, dokud opravdu neucítím uvolnění… sledovat odlesky slunce ve vodě a ptáky – prostě přirozený život…

Příroda má tu schopnost, že náš zrychlený rytmus znovu naladí na přirozené rytmy života.

Někdy to trvá deset minut, jindy čtyřicet, ale vždycky jdu domů v citelně lepší pohodě. 

Líbil se ti článek? Sdílej ho se svými přáteli. Díky ♥ Jana 


Chceš si postupy pro tvůrčí hlavu osvojit postupně?

Můžu ti každý týden na mail poslat jeden tip i s nějakými nápady navíc. 

ZÁVĚR: PŘEKONEJTE FÁZI “DĚSY VYPRÁZDNĚNÉ HLAVY”

Když utichne každodenní ruch, začnou se v hlavě dít neskutečné věci, od kterého v první chvíli často radši utečeme (zapneme počítač, jdeme něco dělat, někdo si zamedituje atd.). To vše jsou ale jen dočasná řešení.

Na světlo vědomí vystupují myšlenky, o kterých jste ani netušili, že máte? To je výborné! Vítejte ve vědomém životě. Může to být nádherný osvobozující proces.

Pokud by to pro vás bylo náročné – pak způsoby, jak s těmito myšlenkami pracovat, předávám ve svém online kurzu o zprávách z vnitřního světa.