Když se chci v životě někam pohnout nebo potřebuju svěží nápad nebo řešení nějaké zapeklitosti… To vše vyžaduje nekonvenčnost myšlení. Ale jak se obyčejný smrtelník k takovému myšlení dostane?
Sdílím svoje nejlepší cesty, které otevřely mou zabedněnou hlavinku tvůrčí kreativitě 🙂
Úvod: překvapte mozek a mozek překvapí vás
Říká se, že pomáhá narušit rutinu, udělat něco jinak nebo se pustit do něčeho, co jsme nikdy nedělali či z čeho třeba máme i trochu strach – to je obecně známý postup a můžu jen a jen doporučit…
Když mozek překvapíme, myšlenky poběží jinudy a zvětší se šance, že objevíme něco nového.
Ale nekonvenčnost není tou první podmínkou ke kreativitě!
Klíč: Zjednodušte myšlenkové procesy i život
Pokud hlavu sytíme a plníme odpadními informacemi, které nám už tečou i ušima, nový nápad se tam zkrátka nevejde – a vlastně ani nemáme energii něco dělat jinak, protože myslíme (i jednáme) způsobem, který nás unavuje.
Aby se nápad, vhled, intuice mohly dostavit (a nabít nás energií k realizaci) – je potřeba mít v kebuli i nějaký ten prostor, tím spíš mezi plevelem najdeme plody.
Vědci zjistili, že géniové moderní doby (na poli uměleckém i vědeckém) paradoxně využívají minimální kapacitu mozku! Nesytí svůj mozek odpadními produkty mysli, a tím spíš odhalí její poklady.
S mentálním světem je to trochu jako s facebookovou zdí
Může to být zajímavý doplňkový nástroj komunikace a sdílení, ale i požírač času, který odvádí pozornost od skutečného života. A taky je jen na nás, jak si to tam nastavíme: jestli ten prostor necháme zahltit zbytečnostmi, nebo budeme tvůrčí a uděláme z toho místo plné inspirace a všeho, co nás zajímá.
Ať už je to jakkoli, vždycky se tam budou objevovat i věci, které nás nezajímají či dokonce obtěžují – takže záleží jen na tom, jestli si několika hloupými řádky necháme zkazit celý den?
Cože je to ten odpadní produkt mysli?
Když hlava nemá jasný směr, nepřetržitě bzučí vším, co jí zrovna přijde na mysl… zase zdražili máslo, kup chleba (bezlepkový?), uvařit, achjo, závěrečná zpráva, Andulka zase zvracela, bzzzzzzz….bzzzz… práva žen, dětí …. a domácích pavoučků, …. pan píp ministr zas řekl pěknou kravinu,… soused měl obráceně ponožku ….bzzzzz. měla bych si možná nechat zkontrolovat ten pupínek, bzzzzz….
Dohromady to může vypadat náročně.
Každý týden vyzkoušejte jeden a sledujte, co se bude dít.
1. MÍSTO MEMOROVÁNÍ PRACUJTE S INFORMACEMI
V době internetu nemá moc smysl dělat si z mozku encyklopedii.
Navíc je dnes objem dat kolem nás tak veliký, že ať se naučíme cokoli, pořád nás může honit pocit, že to nestačí! Říká se, že vědomosti jsou novou měnou. Nicméně…
Výhodu má dnes spíše ten, kdo umí informace vyhledat a zpracovat a na jejich základě se sám a svobodně uvažovat.
Kromě svého bankovního kódu a pinu na telefon si dneska nemusíme pamatovat už skoro nic, a přesto… Zlatá bula sicilská? 1212! No, prosím. Bez Googlu. Představte si, kolik dat nám zabírá vše, co jsme se naučili zpaměti ve škole.
Je to tam vypálené jak na cédéčku a jednou tím zřejmě budu oslňovat vnoučata (budou mě kontrolovat na nějaké futuristické Wikipedii a vískat radostí, že babča už to zase trefila). Třeba zrovna historie je důležitá, ale asi ne tolik z hlediska dat a jmen, jako pro své příběhy a archetypy, kterými nás učí moudrost života.
Všeobecný přehled dělá jistě život v ledasčem snazší, ale vzdělávat se a číst knihy se nijak nevylučuje s tím, že přestanu lpět na tom, abych si pamatovala zbytečnosti 🙂
Pokud nemám vášeň pro křížovky, tak mi to akorát zabírá data na mozkovém disku.
Mít hlavu plnou dat ještě nikdy nikoho neudělalo úspěšnějším, natož šťastnějším!
2. PŘEHLEDNÝ SYSTÉM A ZÁPISKY NEJSOU ZA TREST
Nemá valný smysl si pamatovat ani to, co si můžu zapsat. Ale pozor! Aby to mělo nějaký přínos, potřebuje člověk mít k těm poznámkám efektivní a snadný přístup.
Napsat si vše na lístečky, ve kterých se pak nevyznám, které po sobě ani nepřečtu a z nichž půlku poztrácím, nebude asi moc fungovat.
Zjistěte, co vám vyhovuje a respektujte své nastavení. Papír, elektronika? Psaní, diktafon? Barvy. Bez barev. Každý to má jinak. Možná jste to jen zatím neobjevili a to vás odrazuje. Zde na webu postupně najdete spoustu inspirace!
Muži často mají jiný systém, ženy jsou proměnlivé a potřebují si podněty zachycovat v čase, aby si udržely nějakou linii v životě, proto je tenhle web zaměřen spíše na ně. Ale věřím, že i muži, zvláště ti vnímavější, zde najdou také inspiraci.
Pokud nemáte fotografickou paměť, pak si udržet v běhu každodenního života seznamy nákupů, úkolů a nápadů je nesmírně zatěžující.
Vyžaduje to naší energii, byť nevědomě, a nedovolí nám se uvolnit.
Zvláště před spaním to můžeme poznat – co není na papíře, jde s námi jako neklid a snaha nezapomenout…
Takový sešit na nápady nebo papír s tužkou u postele na myšlenky typu “na to si ráno určitě vzpomenu” může zachránit spoustu geniálních nápadů.
Můžete namítnout, že nezapomínáte. Ale řekněte mi jeden jediný rozumný důvod, proč v hlavě nosit nákupní seznam a během dne se k němu podvědomě vracet a kontrolovat, že to tam pořád je?
To množství mentální energie, když stojím mezi regály a urputně si snažím vzpomenout, co že jsem to ještě chtěla, raději použiju víc tvůrčím způsobem.
Ještě občas lidé namítnou, že zapisování je ztráta času.
Já to beru tak, že jedno zapsání mi ušetří desítky zbytečných myšlenek a opakované vymýšlení toho, co už jsem jednou (2x, 3x…) vymyslela.
3. NEDĚLEJTE SI STRES, NEODKLÁDEJTE AŽ NA KONEC
Mějte rutinní záležitosti z krku. Nemyslím tím, že hned od rána se na to vrhnete a do večera neskončíte – spíš si na to každý den vynahraďte chvilku a mějte ve věcech pořádek. Proč?
Když zaplatím složenku ten den, co mi přijde, nemusí mi myšlenka na ní příštích 14 dní ukrajovat místo v hlavě. Nebo jiný příklad – dochází mi kafe – každý pohled na pixlu s kávou s sebou nese stresující myšlenku “ježiš, hlavně aby mi nedošlo kafe, potřebuju jít do obchodu”.
Pokud se mi do toho zrovna teď opravdu nechce nebo nemam čas, zapíšu si to i s termínem do *to do listu* (ten bude časem k dispozici mezi šťastnými papíry – i s návodem, jak s ním pracovat, abychom ušetřili energii, kterou pak můžem použít na relax a důležité věci;).
4. NEPŘEBÍHEJTE, NEODBÍHEJTE
Multitasking funguje jen v opravdu výjimečných případech.Věci dokončujte, nepřeskakujte. Budete se cítit lépe, klidněji. A bude to efektivnější a méně náročnější.
Zkuste si to: počítejte od 1 do 10 a pak od 10 zpátky, nebo počítejte 1 – 10 – 2 – 9 – 3 – 8… co vyžaduje víc energie a soustředění?
Nejtěžší je totiž začít – vyžaduje to nejvíc energie.
Takže pokud pořád něco začínáme, přeskakujeme a pak se zase vracíme k tomu původnímu, jsme na konci dne vyřízení a s pocitem, že jsme toho vlastně moc neudělali.
Stejně to funguje s vyrušováním – to je zabiják pro kreativitu.
Kuk na Facebook, cink zpráva… hale, dotaz od kolegy… Kontakt s okolím je nesmírně svůdný. Ale ty nejlepší nápady potřebují prostor a plynutí a tímhle vyrušováním zmizí jako pára nad hrncem. O mizivé efektivitě raději ani nemluvě (a to jsem ještě ani nezačala jednoduchosti ve skříni, o pořádku na pracovním stole nebo ploše počítače, haha).
Dělejte si časové bloky – “příštích 30 minut budu dělat jen toto” a večer za sebou uvidíte vykonanou práci.
5. PUSŤTE TO Z HLAVY A ŘÍKEJTE NE
Můžeš to změnit? Chceš to změnit? Pokud je upřímná odpověď, že ne, pak to nech plavat.
To se obecně ví, ale ruku na srdce, kdo to dělá opravdu důsledně? Kolem nás jsou tisíce gigabajtů informací, a když si je ukládáme do mozkovny, nejsme tím sobě (ani nikomu jinému) nijak k užitku*
Více než předchozí generace potřebujeme umět říci ne věcem, které nám nedávají smysl a nejdou ruku v ruce s našimi cíli a hodnotami. Tím ušetříme hodně času i myšlenek. A odměnou bude jasnější myšlení.
Zaměřte se na takové zdroje informací, které souvisí s vaším životem, které vás podporují v lásce, ve vašich cílech, hodnotách nebo v osvojování si hodnot nových. Tyto informace spíš vyhledávejte.
Ty jsou často zdrojem a iniciátorem nových geniálních myšlenek a nápadů.
Dobré informace poznáte podle toho, že vás skutečně obohacují, nabíjí chutí něco dělat, chutí žít – a nemusí jít nutně jen o pozitivní zprávy, i to negativní nás může motivovat a inspirovat.
Takže to neznamená být úplný ignorant ke všemu, co se mě netýká. Nebojte se nakouknout i jinam (viz úvod). Stejně tak jsou důležité nezištné skutky, pomoc druhým a zájem o dění, nicméně je zdravé umět si vybrat oblast, v níž se chci angažovat, reagovat na to (a na ty), co ke mně přichází, a zbytek zas nechat na jiných.
Nikdo z nás není takový silák, aby unesl celý svět sám.
* Vynechat pomluvy, zbavit se závislosti na osudech postav seriálů a vypnout televizní zprávy zaměřené na vyvolávání negativních emocí – to mi přijde trochu už jako samozřejmost. Není nutné se negativismu okolního světa bát jako čert kříže, ale prostě mít na paměti, že takové informace “nejdou druhým uchem ven”, ale když jim to dovolíme, tak kalí vody vnitřního světa a zabírají místo na úkor spousty jiných věcí, které by v té hlavě měly mnohem větší hodnotu. Nejtěžší je překonat závislost na dramatech druhých. Každý, kdo to však dokázal, potvrdí, že důležité informace má k dispozici stále, jen bez zbytečného balastu.
6. NAUČTE SE NĚKTERÉ VĚCI NECHAT BÝT
Předcházející bod se týkal informací tam venku, tenhle bod se týká přímo nás. Upjatý perfekcionismus je zabiják kreativity. Jsme to my, kdo většinou určuje, kdy je něco hotové.
Znáte to – čas je fluidní. Lépe uklidím byt za 30 minut před náhlou návštěvou než během 5 hodin jarního úklidu.
Preciznost by měla být skvělou kvalitou osobnosti spíš než úchylka.
Dovolte sami sobě pocit: “Dnes už mám hotovo, ostatní zase až zítra,” a naučte svojí hlavu to respektovat! Pokud vás hlava nenechá vydechnout, alespoň si zkuste sepsat na papír, co je potřeba *zítra* udělat a zkuste opravdu pocítit to “Hotovo!”
Zvláště pro lidi, kteří si tzv. tahají práci domů nebo mají vlastní podnikání nebo k tomu i home office, je umění vypnout nezbytným předpokladem k duševní pohodě. Vím, o čem mluvím 🙂
Pořád je co dělat, pořád přicházejí nové podněty a stimuly. Život není běh s cílem, je to nikdy nekončící tvůrčí proces, takže není potřeba se konejšit, že jednoho dne to bude už všechno hotové nebo dokonalé a vy budete šťastní a konečně mít čas dělat to, co chcete. Taková chvíle nepřijde nikdy. Čím dříve to přijmete, tím dříve si můžete začít užívat přítomnosti.
7. JDĚTE SE VEN SLADIT A ROZPROUDIT
Někdy, když cítím, že je můj systém přetížený, jdu ven. Nejsem nijak zvlášť přírodní člověk, ale když si sednu do přírody a nechám ji udělat své, vracím se do koloběhu života nová a svěží. Ani se nesnažím své myšlenky nějak zkrotit, paní léčitelka to udělá za mě.
Procházet se o samotě, s kamarádem, jen tak sedět v klidu, dokud opravdu neucítím uvolnění… sledovat odlesky slunce ve vodě a ptáky – prostě přirozený život…
Příroda má tu schopnost, že náš zrychlený rytmus znovu naladí na přirozené rytmy života.
Někdy to trvá deset minut, jindy čtyřicet, ale vždycky jdu domů v citelně lepší pohodě.
Líbil se ti článek? Sdílej ho se svými přáteli. Díky ♥ Jana
Chceš si postupy pro tvůrčí hlavu osvojit postupně?
Můžu ti každý týden na mail poslat jeden tip i s nějakými nápady navíc.
ZÁVĚR: PŘEKONEJTE FÁZI “DĚSY VYPRÁZDNĚNÉ HLAVY”
Když utichne každodenní ruch, začnou se v hlavě dít neskutečné věci, od kterého v první chvíli často radši utečeme (zapneme počítač, jdeme něco dělat, někdo si zamedituje atd.). To vše jsou ale jen dočasná řešení.
Na světlo vědomí vystupují myšlenky, o kterých jste ani netušili, že máte? To je výborné! Vítejte ve vědomém životě. Může to být nádherný osvobozující proces.
Pokud by to pro vás bylo náročné – pak způsoby, jak s těmito myšlenkami pracovat, předávám ve svém online kurzu o zprávách z vnitřního světa.
